Výlet Kčt Solnice na Ruprechtický Špičák - Janovičky.

Výlet Kčt Solnice na Ruprechtický Špičák - Janovičky.

Neděle 12.7.2020

20 ůčastníků

Na výlet jsme vyrazili po sedmé hodině ranní celkem 4 auty s 18 účastníky po z předchozích výletů již známé trase Náchod a Hronov, no a jelikož bylo po deštivé sobotě neskutečně krásné a slunečné ráno,zastavili jsme se na relaxační zastávce na Honském sedle.Dále jsme pokračovali přímo do obce Ruprechtice,které se nachází v těsné blízkosti Meziměstí. Již při průjezdu obcí jsme na horizontu uviděli výraznou dominantu vrcholu Ruprechtického Špičáku s rozhlednou. Šťastně jsme nakonec dorazili po poměrně úzké komunikaci až k otočce autobusu,kde jsme nechali vystoupit účastníky a následně řidiči vyrazili s auty do Janoviček,po cestě nás u pivovaru Olivětín čekali další účastníci,a to nám dobře známá Majka Hašková se snachou. Po zaparkování aut na rozlehlém parkovišti na začátku Janoviček nás obětavá Jana Letenská dopravila svým sedmimístným vozidlem zpět do Ruprechtic,odkud jsme ve stopách našich turistů a pod vedením Majky vyrazili na poměrně místy náročné stoupání na Špičák, Majka tudy šla již mockrát a většinou ne po značce,ale přímo "diretissimou" přímo nahoru,což také i nám navrhovala,ale zdvořile jsme to odmítli.Takže ještě za ranního chládku jsme dorazili na vrchol, kde se již ostatní naši účastníci vesele kochali nádhernými výhledy do okolí.

        Ruprechtický Špičák je výraznou dominantou a se svou nadmořskou výškou 881 m n.m. i nejvyšším vrcholem celých Javořích hor. V roce 2000 až 2001 zde byla vybudována telekomunikační věž s rozhledovou plošinou ve výšce 22 m.sou odsud pěkné výhledy do Broumovské kotliny s Broumovem a Meziměstím,Orl.hory,Krkonoše,Broumovské stěny atd., na polské straně Soví hory s vrcholem Vielka Sowa a některé výraznější vrcholy ostatních horských celků,jako Waligóra apod.

    Po pokochání se výhledy, náležitém občerstvení a fotografování jsme se již, prakticky po hraničním průseku s Polskem, celkem členitým terénem s množstvím hezkých výhledů a květeny vydali směrem na Janovičky. Pohoří a to zejména vrchol Špičák má již vyloženě horský charakter,roste zde taková polosuchá horská tráva,bohužel neznám název, u nás ji říkáme Skutina. Prošli jsme přes Široký a Javorový vrch a několik dalších vrcholů Javořích hor,naštěstí ty nejvýraznější s největším stoupáním obchází modrá značka, která prochází po české straně hranice lesními partiemi se značně menšími převýšeními. Cesta to je i přes to docela náročná a tak jsme byli nakonec docela rádi,když jsme šťastně všichni dorazili do Janoviček a občerstvili se v jedné ze dvou zde se vyskytujících restaurací, zvolili jsme Vyhlídku s venkovní terasou. Je tu ještě nově zrekonstruovaný hotel Zámeček s restaurací,ale je vhodný spíše pro náročnější klientelu,což se projevuje i na cenách. Ani na té Vyhlídce jsme nebyli moc spokojeni,docela hodně hostů a obsluha pomalá.

Proto jsme se rozhodli se tady dále nezdržovat a prošli jsme prakticky celé Janovičky na parkoviště  ke svým vozidlům. Jinak Janovičky je moc hezká horská obec vyloženě rekreačního charakteru s udržovanými chalupami,je zde také několik penzionů,sjezdovka s vlekem a jsou odsud pěkné výhledy do kraje.

     Jelikož jsme měli ještě dostatek času, odjeli jsme následně do Broumova,kde jsme na základě doporučení Majky navštívili restauraci "U kostela",tady jsme se opravdu dobře najedli formou pozdnějšího oběda,vřele tuto restauraci při návštěvě Broumova doporučuji. Jak již z názvu této restaurace vyplývá,je situována v těsné blízkosti unikátního kostela Panny Marie,zvaný "Pod lipami", tento kostel je jedna  z nejstarších dochovaných dřevěných staveb v Čechách, v roce 2008 byla tato stavba vyhlášena národní kulturní památkou.Takže většina z účastníků si zkrátila pobyt v restauraci a prohlédla si alespoň venkovní ochoz kostela.Měli jsme trochu štěstí,že se nás ujal místní správce kostela p. Neumann, který nás ochotně a svérazným způsobem seznámil s artefakty uloženými v ochoze kostela.Jsou zde jednak vsazeny renezanční a empírové náhrobky ze starších zrušených hrobů a dále je zde celkem devět dřevěných desek s opisem kronikářských záznamů z let 1542  až 1847,většinou bohužel o tragických událostech Broumova,jako požáry města, vpádu kobylek v roce 1542, popis mnoha povodní, morových epidemií apod. Neštěstím Broumovska bylo i množství vpádů pruských vojsk,kteří tudy pronikali často do Čech,bylo to zajímavé a poučné.Neměli to naši předci v Broumově opravdu jednoduché.

     Na závěr našeho pobytu v Broumově nás Majka ještě provedla městem,prošli jsme klášterní zahradu,areál krásně opraveného Benediktinského kláštera,návštivili část právě probíhající mše v klášterním kostele Sv.Vojtěcha.Nakonec jsme prošli hezké náměstí s Mariánským sloupem s unikátní sochou Panny Marie s "dublovanou" tváří. Naše neúnavná průvodkyně Majka nás podrobně seznámila s jednotlivými budovami,jako např. s divadlem, jehož interiér je takovou menší kopií našeho Národního divadla, s budovou bývalé radnice i z hotelem, z jehož balkonu měli vášnivé projevy zástupci henlainovců k zfanatizovanému německému obyvatelstvu Broumovska.Nakonec jsme ještě prošli prostor nad původními hradbami města, Kostelní náměstí s kostelem Sv.Petra a Pavla.Bylo toho opravdu dost, poděkovali jsme naší skvělé průvodkyni Majce,rozloučili se s Broumovem, na cestě se ještě zastavili na náměstí v Polici nad Metují,kde jsme načepovali skvělou vodu z arzského vrtu a nakonec šťastně dorazili kolem dvacáté hodiny do Solnice.

Stručná rekapitulace výletu: Auty jsme ujeli celkem asi 150 km,zúčastnilo se celkem 20 účastníků,kteří zdárně absolvovali celkem cca 14 km docela náročným terénem,velký dík všem účastníkům za dobrou náladu a pohodu, zvláštní poděkování patří "naší" skvělé a neúnavné Majce Haškové.

Zdrávi došli.

Zapsal: Honza Tomáš

Foto: Josef Jirsa, Honza Tomáš, Míra Ligr

Publikoval: Rak Josef