+420 494 596 151
mu@solnice.cz
Facebook
Foto: Hradecký L.
Na silnicích nižších tříd se ne vždy dá spěchat.
Konečně jsme zaparkovali v cíli našeho výletu.
Vstupujeme do rozsáhlého parku se zámkem.
Názorná informační tabule.
Západní křídlo zámku.
Vstup do zámku.
Jednu ze skupin provázela sympatická průvodkyně.
Počáteční nejistota, zda respirátory ano či ne.
Pracovní stůl zámeckého pána s dokumenty.
Jan Goméz de Silva-Tarouc pocházel z Portugalska.
Majitel zámku a panství Emanuel Silva-Tarouc s manželkou.
Překrásná umělecká práce ...
... osmiramenný zlacený svícen.
Bývalá učebna zámeckých dětí.
Průvodkyně přidávala k výkladu i drobné historky.
svým výkladem dokázala zaujmout posluchače.
Bedlivě jsme naslouchali.
Obrázky namalované dětmi zámeckých pánů.
Překrásné zrcadlo v dámském pokoji.
Dochovala se krásná kamna, jimiž byla vytápěna místnost.
Jedna z rób zámecké paní.
Společenský sál s obrazy jedněch z majitelů.
Zde se pořádaly slavnostní události.
Jediný původní zachovalý lustr.
Lustry v ostatních místnostech jsou vyrobeny na zakázku v současnosti v Itálii.
Erb Silva-Tarouců mezi andílky nade dveřmi sálu.
Krb v rohu místnosti, jímž se sál vytápěl.
Velice pěkně graficky zpracované uznání pro hraběte Františka.
Pohled do společenského sálu z druhé strany.
Andílci - jeden ze souborů miniobrazárny.
Stůl v pánském pokoji.
Zákoutí s malířským stojanem pána.
Expozice historických kol na zámku se jevila jako velice zajímavá.
Návrh kola s bruslemi.
MacMillanův pohon kola.
Vysoké kolo s odpruženými řidítky z 70.-80.let 19. století.
"Dračí" draisina z 20-30.let 19. století pocházející z Olomouce.
Výstava byla rozsáhlá. Jeden unikát vedle druhého. Nezbytné foto na památku.
Pro milovníky filmů otce a syna Svěrákových se nabízela další expozice.
Syn Jan Svěrák s otcem Zdeňkem Svěrákem.
Jeden z exponátů. Školní třída z filmu Obecná škola.
Zámecké nádvoří uprostřed areálu zámku.
Kavárenský provoz umožňuje příjemné posezení i venku.
Ne jen kávu zde zakoupíte.
Odpočinek, popovídání si, dobrá nálada, krásné počasí.
Schodiště jižního křídla s průčelím.
Mánesův altán v zámeckém parku.
Červená věž postavená na místě již neexistujícího kostelíku a hřbitova.
Věž byla postavena r. 1842 v pseudogotickém romantickém slohu.
vstup je zpoplatnělý. Na stožáru je vlajka v barvách rodu Silva-Tarouců s jejich erbem.
Hřbitůvek deseti členů rodu Silva–Tarouca.
Pohled od věže na zámek s kostelem v pozadí.
Východní křídlo zámku.
Vstup do východního křídla zámku.
Dle těchto erbů je na zámku patrná i stopa Šternbergů.
Zámecká oranžerie z r. 1852.
V průčelí je uprostřed prosklené fasády zasazen kruhově zakončený vstupní portál, ke kterému vedou schody.
Dekorativní znak s erby podle návrhu Josefa Mánesa nad vchodem.
Barokní kostel sv. Jana Křtitele z konce 18. století.
Sochy sv. Petra a sv. Pavla umístěné před kostelem jsou spolu s kostelem chráněnou kulturní památkou ČR.
S historií obce seznamuje informační tabule nedaleko kostela.
Od roku 2000 je území několika katastrů obcí vyhlášeno Národním parkem Velký Kosíř.
Muzeum kočárů v Čechách pod Kosířem.
Před budovou jsme vyčkávali na prohlídku.
Kašnu před muzeem obsadily naše ženy.
Po vstupu do muzea zaujala monumentálnost stavby.
V prostorné hale je plno unikátních kočárů.
Klika se zámkem na vratech je též zhotovena v historickém stylu.
Na stěnách muzea je mnoho drobných i větších exponátů vztahujících se ke kočárům.
Arcibiskupský kočár.
Postroje koňů k zápřahu.
zadní kola arcibiskupského kočáru jsou opravdu velká.
Náboženská výzdoba kočáru.
Přední kola jsou naopak malá. Bohatě zdobený kozlík.
Ukázka luceren používaných u kočárů.
V počátku prohlídky bylo seznámení s historií muzea.
Jeho zakladatel, majitel a průvodce v jedné osobě velice zasvedceně vyprávěl o muzeu i o jednotlivých exponátech.
Sama stavba je unikátem, která je důstojným stánkem pro sbírku.
Návštěvníci jsou ohromeni sbírkou i množstvím odvedené práce při restaurování exponátů.
Z téměř shnilého torza pečlivou prací vytvořen plně funkční exponát.
O každém z exponátů se dozvídáte spoustu informací.
Průvodce a majitel pan Václav Obr.
Největší pohřební kočár postavený v Plzni.
V muzeu jsou i jiné pohřební kočáry.
Všechny mají bohaté zdobení.
Z Čech pod Kosířem jsme se přesunuli do Skrbeně na oběd.
Místní restaurace Na statku nám přichystala chutnou krmi.
V nádherném počasí jsme využili venkovní posezení.
Po vysilujících prohlídkách zámku a muzea přišlo k chuti výborné pivo.
Panovala dobrá nálada.
Byl čas si v klidu popovídat.
Někteří nebyli nadšeni fotografem. Přísný pohled mluvil za vše.
Došlo i k příjemnému rozhovoru místních seniorů s účastníky našeho výletu.
Mezi našimi a Skrbeňskými seniory je navázána družba.
Výběr nápojů byl bohatý dle přání každého.
Pro pana řidiče Vaveru bylo v nabídce i pivo nealkoholické.
Kdo nechtěl být fotografován a schovával se, nakonec budí dojem, že usnul únavou.
Pivečko chutnalo všem.
Opět byla příležitost k výměně zkušeností a poznatků.
Skrbeňská socha sv. Jana z Nepomuku z r. 1706 má zajímavou historii. Zde je od roku 1742.
Na dvoře bývalé tvrze, poté statku, jsme si vyslechli část historie Skrbeně.
I o důvodu umístění sochy sv. Jana z Nepomuku na tomto dvoře v r. 1742 jsme se dozvěděli.
Jedna z členek Skrbeňských seniorek čeká na příležitost zhotovit skupinovou fotografii do jejich kroniky.
Pan Aleš Spurný s koleginí byli dobří průvodci skrbeňskou historií.
Erb nad vchodovým portálem do tvrze tehdejších pánů z roku 1689.
Hromadné foto z výletu u sv. Floriána.
Skrbeňský kostel sv. Floriána.
I jeho prostory nám Skrbeňští ukázali.
Varhany pocházejí z roku 1885.
Unikátní skleněný oltář představující hořící keř.
vyslechli jsme si historii kostela i oltáře.
na sloupech podpírajících kůr jsou sochy světců.
Na bočních zdech kostela jsou též skleněné plastiky.
Mramorová křtitelnice má neobvyklý tvar.
Stručná historie kostela na desce u vstupu do kostela.
Další sv. Florián ve výklenku bývalé tvrze.
Do Hanáckého muzea v přírodě jsme dorazili v podvečer.
Vyslechli jsme si historii statku i obce.
Únava účastníků zájezdu se již začala projevovat.
Odstředivky na mléko.
Vesnická kuchyně.
Kredenc našich rodičů či babiček.
Předchůdce dřezu - mycí stůl na nádobí.
Kruhadla na zelí.
Jsou z r. 1884 a 1799.
Průvodkyně podrobně popsala hanácký kroj.
Historický suchý záchod.
Vybavení řemeslnické dílny.
Hanácké kroje.
Kroj z Jízdy králů.
Násep před hospodářskými prostory statku.
Samopojízdná lokomobila.
Byla funkční do nedávné doby, což ukazují její úpravy.
Tzv. Žudry se zachovaly v Příkazech dva. Dříve byly součástí téměř každého stavení.
Jeden ze zachovalých Žudrů.
Je to vlastně jakási předsíň před vstupem do domu.
Celkem návštěv:
Mikroregion Bělá
Mikroregion Rychnovsko
