Výlet Kčt Solnice do Broumovských stěn
6.6.2020
16 účastníků
Trasa celkem13 km
V sobotu 6.června jsme vyrazili v 7.30 třemi plně obsazenými auty ze Solnice na plánovaný výlet do NPR Broumovské stěny. Po cca hodince pohodové jízdy jsme zaparkovali na nově vybudovaném prostorném parkovišti na konci obce Machov.
Odtud jsme již pěšmo vyrazili mírným stoupáním po červené tzv. Strážní stezkou podél toku Židovky k rozcestí U zabitého a po krátkém odpočinku jsme docela náročným stoupáním vystoupali po zelené k rozcestí U Pánova kříže, kde jsme se v prostorném přístřešku občerstvili z vlastních zásob.
Následně jsme absolvovali po žluté okruh skalami meziskalními útvary Božanovského Špičáku,které jsou nazvány dle svých tvarů milými názvy jako Veverka,Kočka,Varan,Kovadlina,Želva apod. Zde jsme dosáhli nejvyššího bodu naší trasy. cca 770 m n.m. Na vyhlídce Pod Signálem jsme se rozhlédli do kraje, byl zde také pěkný výhled na Hejšovinu a Bor, také jsme provedli společné foto naší docela početné výpravy.
Tímto okruhem jsme došli opět k Pánovu kříži a po krátkém odpočinku jsme pokračovali tzv. Bludištěm v masívu Signálu, je to docela náročné, cca 4 km dlouhé proplétání mezi skalami nahoru,dolů.Ještě,že tudy vede žlutá tur.značka,docela dobře by se tady bloudilo.
. V momentálně na chvíli prosluněném březovém hájku jsme nalezli krásné křemenáče, rozhlédli jsme se také z romantické Skautské vyhlídky /v okolí této vyhlídky měli prý kdysi skauti základnu, prozkoumali Soví hrádek a závěrem tohoto úseku jsme po lesní cestě prudkým a docela náročným terénem sešli opět na rozcestí U zabitého.
Odsud jsme se vydali na závěrečnou část našeho putování a to po žluté Černým dolem,nejprve dokonce po asfaltu, tento úsek jsme si nazvali,po předchozím náročném sestupu, "Promenádní lázeňskou cestou" a došli k hranici s Polskem, je tu starý německý rozcestník a v současné době tudy Poláci vozí vytěžené dřevo. Zde také "Promenádní cesta" skončila a dále jsme pokračovali lesní cestou s mnoha kalužemi. Po lesním úseku následovala hezká louka s pěknými kytičkami jak to dříve bývalo i u nás a potom už jsme s radostí spatřili pod sebou stavení Machovské Lhoty.
Po krátkém sestupu jsme zavítali do pohostinné náruče hospody U Lindmanů,kde jsme si poseděli a většinou i dali trochu pozdnější, ale co je hlavní, moc dobrý oběd.I když tu měli svatbu,tak se naší skupině opravdu věnovali po všech stránkách a proto nezbývá,než návštěvu tohoto hostince všem turistům jenom vřele doporučit.
Po dokonalém občerstvení jsme se prošli malebnou obcí s mnoha hezkými staveními,navštívili ještě kamaráda a horala Milana Tauce,který zde v jednom, historicky docela významném domě, pobývá.V krátkosti nám pověděl o historii domu, snaží se zachovat po svých předcích co nejvíce památek a původní interiér,má také na půdě docela slušnou sbírku starých lyží,zval nás na prohlídku,ale na to nebyl už opravdu čas.
Po dojití na parkoviště k zaparkovaným vozidlům jsme odjeli na Hronov a odbočili ještě k rozhledně Signál nad obcí Pavlišov, ze které jsme se v tomto, již skoro podvečerním čase, rozhlédli po okolí. Výhledy z této mohutné rozhledny z roku 2014 byly vzhledem k panujícímu počasí kupodivu docela dobré a stálo to za to.
Po sestupu z rozhledny jsme byli ještě pozváni na prohlídku bunkru,který se nachází v blízkosti rozhledny,jedná se o srub systému těžkého opevnění Náchodska - pěchotní srub T-S Kóta A. Zde se parta opravdových nadšenců snaží uvést Němci poškozený bunkr do původního stavu vč.vnitřního vybavení. Pracují tu ve svém volném čase, shánějí původní vybavenízabrané Wermachtem, stojí je to také nemalé peníze,no prostě úžasní nadšenci,navíc ještě asi hrdí na naši historii a vlast,v dnešní době zajisté nebývalý to jev.Tak jsme jim také na závěr popřáli,ať se jim v jejich úsilí daří a vše nakonac zdárně dokončí.
No a jelikož jsou v této době dny dlouhé a tma přichází pozdě,rozhodli jsme se ještě zastavit a chvíli posedět ve známé hospůdce v Pavlišově,kde jsme v dobré náladě a družnosti náš výlet zhodnotili a nakonec v pohodě, za ještě úplného světla denního, dojeli kolem sedmé hodiny večerní do Solnice.
Výlet absolvovalo zdárně celkem 16 účastníků,každý ušel celkem asi 13 km,auty jsme ujeli kolem 100 km, počasí většinou bohužel oblačné, zato po deštích kyslíku a ozonu ve vzduchu nadbytek a hlavně - nepršelo. Zdrávi došli.
Zapsal: Tomáš Jan
Foto: Tomáš Jan, Rak Josef
Publikoval: Pepa Rak