Výlet KČT Solnice podhůřím Orl.hor

Výlet KČT odbor Solnice podhůřím Orl.hor, trasa Plasnice – Nedvězí- Dobřany, konaný v sobotu dne 12.října 2019 .

Vedoucí: Jan Tomáš

    V sobotu dne 12.10. jsme se vydali dvěma auty po osmé hodině ranní ze Solnice na plánovaný výlet.Vyrazili jsme směrem na Skuhrov n.B. a překrásně „zbarveným“ Antonínovým údolím přes Deštné do Plasnice,kde se k nám přidali další účastníci,takže jsme vyrazili na trasu v počtu 12 lidí. Prošli jsme areálem rekr.zařízení Radost,kde bylo,i přes toto roční období,spousta aut a asi zde nocovalo opravdu hodně návštěvníků.Dále jsme po žluté tur.značce vyrazili „hore kopcom“ na rozcestí Pod Špičákem.

Než jsme tam došli,tak se účastníci po nálezu prvních hub přímo na cestě ihned rozptýlili po lese,ale nakonec jsme se zase zdárně na rozcestí sešli a neznačenou lesní cestou vystoupali na nejvyšší vrchol tzv.Podorlické pahorkatiny Špičák /841 m n.m./ Je odsud opravdu moc pěkný výhled do kraje a na Krkonoše,zvláště pokud přeje počasí,tak jako tuto sobotu nám.

Samotný kopec je z poloviny vytěžený,byl zde v roce 1936 otevřen lom na kvalitní silniční kámen a hlavně také v té době na výstavbu opevnění. Před několika lety byl lom zrušen,skoro veškeré objekty byly demontovány a zůstala zde pomalu zarůstající skaliska a plocha s mělkými jezírky,moc pěkné,zvláště ochranáři mají asi z toho velkou radost,vždyť se nakonec tento prostor již nachází v CHKO Orl.hory.  

  Dále jsme sešli ke kostelu sv.Josefa v Šedivinách / vyst.r.1906 /,kde proběhlo i první občerstvení z vlastních zásob.Posléze jsme sešli dost prudkým „sešupem“ po horské asfaltce ke hl.silnici nad Kounovem a dále členitým terénem do osady Nedvězí,která je krásně ukrytá v údolí,někdo z účastníků pronesl „že by ji snad ani Turci nenašli“.Jsou zde některá hezká horská stavení,odsud jsme po asfalt. cestách došli do hezké obce Dobřany.

Již zdáli se zde vyjímá červená věž barokního kostela z 1.pol.18.století a vedle i objekt soukromé školy TRIVIUM Plus,která byla v době nedávné přestavěna na moderní vzdělávací středisko,v let.roce, a to konkr.18.9.2019 zde proběhla kolaudace.Údajně je zde velmi kvalitní tým pedagogů a Dobřany prý nabízejí příjemné,bezpečné a klidné zázemí pro život školáků.Nový objekt školy ostře kontrastuje s vedlejší starodávnou dřevěnou farou,kde se ještě scházeli nadšení obrozenci jako František Hek,Magdalena Rettigová i sám Dobrovský a společně zde s místním farářem Zieglerem pročítali spisy Komenského a  oživovali českou vzdělanost i v tomto zapadlém horském kraji.Prohlédli jsme si zde také chráněnou pěknou tzv.Jiráskovu lípu s obvodem kmene 790 cm.

Samozřejmě zde došlo při posezení na lavičkách a opalování na sluníčku k dalšímu občerstvení z vlastních zásob,zejména i proto,že jedna nejmenovaná účastnice prohlásila již před Dobřanami,že si vedoucí asi spletl nenáročný výlet s odtučňovací kůrou a že už má zase pořádný hlad.  

    Po doplnění kalorií jsme se prošli po místním autokrosovém areálu,který byl založen v roce 1972, zprvu se zde jezdil motokros,někteří si určitě vzpomenou na místního úspěšného závodníka Josefa Švorce. Později byla trať podstatně zkrácena na nynějších 650m a jezdí se zde závody tzv.racer buggy vč.mistrovsví ČR. Dále jsme obešli hradním příkopem a dobyli bývalý hrad Dobřany /bylo to opravdu dost náročné/,jedná se o nepatrné zbytky hrádku zaniklého snad již za husitských válek,moc konkretního se o jeho vzniku a historii neví. 

Jelikož čas již značně pokročil,sestoupili jsme do údolí směrem na Byst.Doly zkratkou lesem,kde došlo opět na sběr hub,které mělo tu výhodu,že vzhledem ke strmému terénu se sběrači nemuseli ani moc ohýbat,teda pokud se nepokoušeli trhat houby „zezhora“. Po zdárném sestupu jsme dorazili do údolí Bysterské Doly a podél říčky Zlatý potok / dnes bohužel,dle Povodí Labe, oficielní název řeka Dědina/ jsme se malebným údolím vydali směrem na Kounov.V minulosti zde bývalo několik mlýnů a tkalcoven poháněných vodní energií. Také my jsme navštívili jeden z mála zachovaných objektů tohoto druhu a to bývalý mlýn pana Novotného čp.72,který kromě velmi udržovaného stavení zde zdárně provozuje vodní turbínu,má mnoho aktivit,m.j. i autodopravu mikrobusy s cyklovleky,půjčovnu koloběžek apod. Prostě velmi agilní člověk,který nám fundovaně vyprávěl o historii zdejšího objektu,o svých předcích a mlynářském řemesle,pane Novotný moc díky,bylo to velmi hezké zpestření našeho výletu.  

    No a poté nás už čekal poslední úsek našeho putování,kdy jsme ještě po cestě zhlédli rekr.středisko Policie ČR s venkovním, v létě fungující bazénem a nakonec všichni zdárně došli do cíle našeho výletu a to útulného hostince „ Zlatý potok“ v Kounově,kde jsme se zdárně občerstvili při chutném jídle a skvělém pivku zn.Bernard a posléze se přes Dobrušku vrátili auty zpět do Solnice.

Zapsal: Honza Tomáš

Foto: Rak Josef, Inka Šrůtková